Co rodiče zajímá

Hlavní zásadou, kterou by měl rodič dodržovat při psaní doma, je nedávat dítěti psát domácí úkol tzv. nanečisto – tedy netrénovat celý úkol na jiný papír. Důvod je zcela jasný, dítě si při psaní nanečisto ruku unaví a vlastní psaní do sešitu je pro něj již náročné, písmo je méně úhledné.
Domácí úkol ze psaní by měl být psán po krátké přípravě, která spočívá v uvolnění ruky lehkým procvičením, zopakováním tvaru osvojovaného písmene – dítě si vyzkouší správný tvar např. na stíratelnou tabulku a napsáním do sešitu. V závěru práce opět nezapomeneme procvičit ruku.

Při výuce psaní se používá v přípravném období tužka č. 2. K uvolňovacím cvikům lze využít fixy, štětce a barvy (temperové nebo vodové). Ve škole žáci k psaní perem přecházejí postupně. Kriteriem je uvolnění jejich ruky. Pokud na psací potřeby již netlačí, mohou začít psát perem.
K nácviku písmen a rovněž k uvolnění ruky je vhodná tzv. stíratelná tabulka. Od roku 2011 je na trhu novinka – tabulka pro 1. ročník, která má základní a pomocné linky, které dětem pomohou při trénování tvaru a velikosti písmen. Druhá strana je volná, a tedy vhodná např. pro kreslení.

Vychováváme příkladem, proto by se měl rodič snažit před dítětem držet psací potřeby správně. Pastelky, fixy a další kreslicí a psací potřeby se snažíme dítěti vkládat do ruky tak, aby je vhodně drželo. To by mělo být již od momentu, kdy má chuť psát nebo kreslit. V průběhu předškolní výchovy by si dítě mělo správné držení psacích potřeb zafixovat, protože v 1. třídě je přeučování špatného držení velmi obtížné.

Uvolnění ruky je důležitou součástí psaní a nemělo by se opomíjet ani při psaní domácích úkolů. Děti si ze školy pamatují procvičení ruky v úvodu psaní, ale často zapomínají na procvičení v jeho závěru. Videa se cviky na uvolnění a procvičení

První a dnes již velmi známou zásadou je, že leváka nepřeučujeme na pravou ruku!

Dále není třeba žádných odlišných příprav. Pro psaní levou rukou platí stejné obecné zásady správného psaní jako pro praváka. Vedeme dítě ke správnému držení psacích potřeb – viz kapitola Psaní krok za krokem. Při správném držení směřuje konec pera k levému rameni. Pokud dítě píše hezky, ale vede ruku nesprávně, je třeba držení respektovat a zaměřit se na její průběžné uvolňování. Učíme tak dítě předcházet písařské křeči.

Nevhodné posazení praváka a leváka. I při správné volbě stran je třeba zajisti, aby měli písaři dostatek místa a vzájemně si nedrkali

V tomto případě je důležité vést dítě k uvolnění ruky. Krouživé pohyby paží můžeme provádět při malbě štětcem, houbou na tabuli, kreslením na zavěšený papír apod.

Volíme psací potřeby s měkkým hrotem – např. fixy, voskovky či malbu štětcem. Opět je třeba připomenout dodržování obecných návyků pro správné psaní.

Jemnou motoriku dítěte můžeme procvičovat při hraní s drobnými předměty – navlékání korálků, skládání barevné mozaiky, stavění s drobnými kostičkami, stavebnicemi ad.

Video s tipem na cviky pro uvolnění ruky

Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. K tomu by bylo třeba dlouhodobějších výzkumů. Každé písmo však vyžaduje od dítěte soustředění, dodržování obecných návyků a zásadní je zde přístup učitele a rodičů. Pokud budou na dítě kladeny nepřiměřené nároky – ve vztahu k jeho individuálním možnostem – vyvolá to napjatou atmosféru. A ani to nejjednodušší písmo neodbourá dramatické situace.

Dalším problémem je, zda nové, nejednotažné písmo nebude mít vliv na psychický vývoj dítěte. Zde se názory odborníků různí. Většina z nich však na určitá nebezpečí poukazuje. Ale jak již bylo řečeno, prokázal by to pouze výzkum.

Psaní a jeho úspěšný start jsou samozřejmě propojeny s dalšími činnostmi dítěte. Začátek školní docházky ulehčíte dítěti, když je povedete k:

• dokončení započaté aktivity, například hry
• pozornému naslouchání pohádek (nejvhodnější je předčítání rodiči s následnou diskusí nad přečteným textem)
• správné výslovnosti (v případě problémů vyhledáte odbornou pomoc – logopeda)
• soustředění při započaté aktivitě (aby dítě neodbíhalo, nenechalo se rozptylovat jinými podněty)
• plnění pravidelných povinností (drobná pomoc v domácnosti)
• reagování na pokyny rodičů (reakce na první pokyn)
• úklidu hraček po skončení hry
• pravidelnému režimu (včasné ukládání dítěte ke spánku – délka spánku přibližně 10 hodin, pravidelné vstávání, jídlo…)
• zvládnutí základů sebeobsluhy (obouvání, převlékání – zapínání knoflíků, složení svých oděvů na hromádku, hygiena)
• zvládnutí základů slušného chování – poprosit, poděkovat, pozdravit

Už od první třídy děti trénují psaní pomocí diktátů a přepisů z tabule. Řada rodičů s dětmi trénuje psaní pomocí diktátů i v domácím prostředí. Protože prvňáčci s psaním teprve začínají, tak pro ně mohou být tyto techniky velmi náročné. Je tedy vhodné mít na paměti základní pravidla psaní diktátů/přepisů z tabule, aby tento trénink psaní přinášel radost a posouval dítě k lepším výsledkům a nestával se naopak stresující a zatěžující aktivitou.

Před samotným psaním by si dítě mělo procvičit ruku. Využijte cviky pro správné uvolnění ruky. Pro diktát volíme jednoduché texty. Ideální jsou v tomto případě věty o 4 až 5 slovech. Pokud se v diktátu objevuje věta tázací, měli bychom na to dítě upozornit. Stejně jako na psaní velkých písmen u vlastních jmen. Není vhodné používat složité větné konstrukce nebo například slova s písmenem x. Pokud dítě s psaním teprve začíná, pak doporučujeme maximálně 4 věty do celého diktátu. Delší diktáty s dítětem procvičujeme až ve druhé třídě ZŠ. Důležité je dítě v psaní podporovat a rozvíjet je – nikoli stresovat, že něco nestíhá.

Délka diktátů během výuky ve škole by měla být v souladu se školním vzdělávacím plánem. Ten je pro učitele závazný. Pokud se vám zdá, že jsou diktáty či přepisy z tabule náročné, dítě je nezvládá, nebo jsou příliš dlouhé, tak je čas kontaktovat učitele a tuto problematiku s ním prodiskutovat.

Psaní diktátů je pro dítě velmi obtížné. Již před nástupem do školy můžeme rozvíjet sluchové vnímání, kdy děti mohou kreslit podle diktátu: „Namaluj sluníčko, vybarvi ho žlutě, vedle sluníčka přimaluj modrý mráček…“

V prvním ročníku je třeba pro nácvik čtení i psaní trénovat analýzu a syntézu slova. Jednoduchá slova rozloží dítě na hlásky a opačně z hlásek skládá slovo. Před napsáním diktovaného slova by dítě v 1. ročníku mělo jednotlivé hlásky vyslovit.

Diktáty v 1. ročníku začínají diktováním písmen, proto dbáme na zautomatizování jejich tvarů. Později se přidávají slabiky a slova. Správné zapsání vět je zpravidla učivem 2. ročníku (viz ŠVP ZV dané školy).

Příčinou zrcadlového psaní některých písmen nebo číslic může být nevyzrálost zrakového vnímání, prostorové orientace. Není třeba se znepokojovat. Dítě na špatný tvar upozorníme. Zpravidla během 1. pololetí v 1. ročníku ZŠ zrcadlové psaní vymizí.