Nejprve je nutné si uvědomit, k čemu bude osvětlení dítěti sloužit. Na pracovním stole bude žáček číst, psát, počítat, kreslit, možná i rýsovat. Stůl bude používat i jako hrací plochu. Ke všem těmto činnostem potřebuje dostatek světla, neboť potřebuje dobře rozlišit barvy a rozpoznat tvary. Osvětlení musí být příjemným pomocníkem, nikoli rušivou nutností.
Základem dobrého osvětlení pracovního stolu je denní osvětlení. Kvalitu přírodního světla nelze ničím nahradit, a proto se musíme snažit maximálně je využít. Pokud již denní osvětlení není dostatečné, musíme si pomoci světlem umělým. Umělé osvětlení má být vždy navrhováno v návaznosti na denní osvětlení a jeho změny tak, aby byla ve všech situacích dodržena potřebná úroveň i kvalita osvětlení. Povězme si tedy, jak na to.
Pro psaní je doporučená hodnota intenzity osvětlení 500 lx. Tato hodnota nám dává jistotu zrakové pohody dítěte a nepoškození jeho zraku špatným osvětlením. Pro osvětlení pracovní plochy bude potřeba svítidlo schopné osvětlit celou tuto plochu, nejen část plochy velikosti sešitu či čtvrtky. Pro zrakovou pohodu je nezbytné též dostatečné osvětlení zbytku místnosti. Hlavním svítidlem osvětlíme prostor celkově, použitím doplňkového osvětlení na stole přidáme složku směrovou. Tak zaručíme možnost správně vnímat tvary předmětů.
Na pracovním stole se vyhýbáme lesklým povrchům, zdrojům světla svítícím přímo do obličeje (a to i odrazem), ale také velkým tmavým plochám. Dítě bychom totiž mohli vystavit oslnění, které může být pociťováno buď jako rušivé, nebo dokonce omezující. Velmi důležité je barevné podání světla, neboť pro pocit celkové i duševní pohody je žádoucí, aby barvy předmětů a lidské pokožky v prostředí byly podány přirozeně. Podání barev udává index podání barev Ra. Čím vyšší je hodnota indexu, tím lepší zdroj. Maximální hodnota je Ra = 100.
Dobrá kombinace svítidel v pokoji a na stole našich dětí by měla zaručit osvětlení celého prostoru, nejlépe s možností regulace. Pro hlavní osvětlení se nebojte použít svítidla se zářivkovým zdrojem. Elektronický předřadník zaručí nehlučný provoz bez blikání, rozsvítí zářivku na první pokus a některé typy lze i stmívat. Výpočet výkonu svítidel přenechte odborným firmám. Pokoj dítěte doplňte nástěnnými svítidly. Ta zpříjemní pohodu při odpočinku. Na stůl pořiďte kvalitní stolní lampu. Ta má zaručit dostatečnou intenzitu a rovnoměrnost osvětlení na celé ploše stolu. Malé stolní lampičky na halogenové žárovky jsou pro účely osvětlení pracovní desky stolu naprosto nevhodné. Dobrá volba je pantografová lampa s výkonným zdrojem světla a dobrým stínítkem. Zdroj světla je dobré umístit nad úroveň očí. Pokud si nebudete vědět rady, nebojte se poradit s odborníky.
Názor očního lékaře
Pro správné psaní je kromě světla důležitá již zmiňovaná oční pohoda. Jak ji navodit a udržet, radí oční lékařka MUDr. Blanka Dienstbierová: „Předně je třeba říci, že děti by měly sedět u pracovní plochy rovně a pohodlně. Vhodná vzdálenost očí od pracovní plochy je 30 až 35 centimetrů. Záleží hlavně na výšce dítěte.“ K tomu dodává: „Musíme mít na paměti, že děti dobře vidí z velké blízkosti.“ Naráží tím na skutečnost, že ne vždy musí jít o oční vadu, pokud si dítě předmět zájmu přibližuje nebo se na něj dívá zblízka.
I přesto by se rodiče na zrak svých dětí měli zaměřit. „K nejčastějším očním vadám dětí patří tzv. malá krátkozrakost, která má během školního věku tendenci se zhoršovat,“ dodává MUDr. Dienstbierová. Krátkozrakost znamená, že dítě hůř vidí na dálku. Jde často o dědičnou oční vadu. Čím je tato vada horší, tím více se dítě snaží pozorovanému objektu přiblížit. „Setkávám se ale také s dětmi dalekozrakými. Ty naopak špatně vidí blízké předměty. Špatně se jim rozlišují třeba písmenka při čtení a často si stěžují na bolesti hlavy,“ upřesňuje MUDr. Dienstbierová. První příznaky očních vad většinou odhalí předškolní prohlídka u dětského lékaře, na kterého by se rodiče měli obrátit vždy v případě, že mají podezření na jakékoli zhoršení zraku svých dětí.
A protože psaní a soustředění malých žáčků mohou způsobit únavu očí, doporučuje MUDr. Dienstbierová jednoduché cviky, které uvolní oční svaly. „Rozlišujeme dva druhy uvolňovacích cviků. Aktivní cvičení, kdy dítě sleduje předmět pohybující se ze strany na stranu – třeba prst. Potom se střídavě soustředí na pozorování blízkého a vzdáleného předmětu. Druhým cvikem je pasivní uvolnění očních svalů, při němž dítě zavře oči a pohybuje jimi ze strany na stranu, nahoru a dolů,“ upřesňuje metodu uvolnění očních svalů oční lékařka MUDr. Dienstbierová.
